Kontakty
Světová literatura
Inzerce
Josef Šiman -Život proutníka a neb zlobivý kritik
Kniha ze zákulisí showbusinesu divadla a televize,skutečné bitvy kolem rozdávání grantů, zajímavosti ze života hvězd. Chcete třeba vědět, jaké víno pije Karel Gott a jak se žije v zákulisí . Pak si přečtěte "Život proutníka."

Ze zákulisí královny Alžběty II
Michaela Košťálová je autorkou knihy “ Ze zákulisí královny Alžběty II“, kterou loni na jaře vydalo nakladatelství Petrklíč. Autorka zde poodhaluje, jak už název napovídá "zákulisí" nejdéle panujícího Anglického monarchy, kde se čtenář může dozvědět nejednu pikantnost a dosud nezveřejněnou zajímavost, nejen o jejím veličenstvu, ale o celé královské rodině. Jestli chcete vědět, jak probíhalo setkání královny s naším bývalým presidentem Václavem Klausem, jak a s kým tráví královna volný čas, jak vypadá její pracovní den nebo v kolik třeba ráno vstává, kniha Michaely Košťálové je určena právě pro vás. Kniha je napsána velmi čtivě, je určena každé generaci bez rozdílu věku i pohlaví, na rozdíl od ostatních knih, které byly o této panovnici dosud vydány je napsána velmi lidovým, mnohdy hovorovým jazykem a nezahlcuje čtenáře pouhými fakty a obtížně zapamatovatelnými daty. Navíc je publikace doprovázena dosud nezveřejněnými fotografiemi nejen města, ve kterém královna sídlí, ale i dosud nezveřejněnými fotografiemi z jejího života. Knihu mohu čtenářům vřele doporučit a jen popřát mnoho zábavy a krásných chvil strávených v její vřelé společnosti i společnosti královny Alžběty II.

Kniha "Sedm věků ženy"
Natálie Nera, vlastním jménem Natálie Dunn, je autorkou antologie básní s názvem /Sedm věků ženy/ na pomoc obětem domácího násilí. Nápad se zrodil z jednoduché elektronické korespondence mezi dvěma kamarádkami z dětství, které spojuje jak láska k literární tvorbě, tak neblahá osobní zkušenost s domácím násilím. Od prvního nápadu k realizaci uběhly dlouhé tři roky vzletů a pádů, nadějí a téměř úspěchů. Editorka a autorka Natálie Nera knihu sestavila tak, aby se co nejpříjemněji četla, aby rytmus seřazených básní nepůsobil rušivě a aby si snad každý našel to, co ho nejvíce osloví. Slova mohou nejen zranit, ale dokáží i povzbudit. I lidé, kteří při slově „poezie“ protáhnou obličej, protože si vzpomenou na školní výuku, kdy si museli při hodinách literatury vymýšlet, co tím chtěl básník říci, v ní v obdobích velkého životního vypětí hledají a nacházejí útěchu i odpovědi – při rozchodech, rozvodech, úmrtích v rodině, svatbách, narození dětí... Přišel čas si připomenout, že slovo není jen akademickým cvičením teoreticky připravených vzdělanců, ale že má co dát každému, kdo je ochoten se dívat a naslouchat.

Vážení autoři!
Na tyto stránky můžete zaslat jakoukoli vaši literární práci většího rozsahu: román, novelu, sbírku povídek,ve formátu PDF (Word). Na konec textu uveďte i číslo svého konta.Tyto stránky se snaží vycházet vstříc všem autorům, kteří nemají smlouvu s nakladatelstvím. Jejich práce zveřejňujeme zdarma. Texty posílejte na adresu: milos.konas@seznam.cz

SLOVENSKÉ A ČESKÉ eKNIHY zdarma
na adrese www.eKnizky.sk viz KONTAKTY

www.LIVRO.CZ
Levné knihy

logo
Kulaté logo:



ROMÁNY (a texty) SOUČASNÝCH ČESKÝCH a SLOVENSKÝCH AUTORŮ (ZDARMA)

Tyto webové stránky začínají sloužit autorům, kteří se rozhodli nabízet své texty v podobě e-knihy čtenářům zdarma. Nezříkají se však honorářů, které jim po přečtení a posouzení díla čtenář může poskytnout ve formě dobrovolné částky na uvedené číslo konta.

Vážení čtenáři,
nabízíme vám k přečtení, ke stažení, případně k vlastnímu vytištění, romány a texty současných českých a slovenských autorů, kteří nám je dobrovolně poskytli k zveřejnění. Někteří jsou už renomovanými spisovateli, pro některé jde prakticky o počáteční vstup do literatury. I na internetu však platí – vše co je napsáno, zůstává. Obzvlášť, když tyto stránky zařadila do svého webarchivu Národní knihovna České republiky. Předpokládáme, že zde objevíte, a to i nakladatelé, nová jména i nové tituly, v uveřejněných pracích neotřelé příběhy, ale především literární hodnoty. Gramatické či stylistické nedostatky přičítejte na vrub autorům samotným, neboť uveřejněné práce nejsou námi redigovány.

Vážení autoři,
na těchto webových stránkách nalézáte možnost publikovat svá díla, sice bez nároku na honorář, zato s možností získání širokého okruhu čtenářů využívajících nových elektronických medii. Pokud této možnosti chcete využít, obraťte se na e-mailovou adresu: milos.konas@tiscali.cz nebo na číslo telefonu 606 963 092, kde se dozvíte veškeré podrobnosti. Případně na adresu webmastera: medek@epika.cz


LITERÁRNÍ KAVÁRNA
V této kavárně můžete projevovat své názory, ptát se i odpovídat, podávat náměty a nápady, vyjadřovat se k přečteným knihám na www.romanyzdarma.cz a vlastně k čemukoli i v jakékoli denní či noční době, neboť tato kavárna se nezavírá. Kavárník si pouze vymiňuje minimum neslušných slov a omezenou délku příspěvku. Občerstvení připisuje na svůj účet…

Formulář pro vložení reakce
Název reakce
Text reakce

vepiš číslo dvacet osm

Zprávy


15.09.2019, 13:19
Sdílená literatura ???
Tenhle termín se tu už několikrát objevil, ale zatím se přesně neví, jak by to mělo vypadat. Zřejmě by jednotlivý autor rozesílal své texty do sociálních sítí, kde by nekontrolovatelně putovaly. Mluví se tu i o nějakých honorářích "zdola", které by autorovi posílal čtenář zpětně, kdyby se mu text líbil. Možná by to fungovat mohlo, v Čechách ale těžko.


12.09.2019, 09:30
Omluva
Omlouváme se, že nám spadly poslední příspěvky. Už se nám je nepodařilo zachytit a vráti zpátky. Autoři příspěvků mají u nás příležitostně kafe zdarma.



31.08.2019, 06:10
Alespoň se tu někdo ozvěte
Dle počítadla tyto strálky otevře denně minimálně dvacet lidí. Proč sem také někdo něco nenapíše? Třeba kritiku. Nebo by si mohl přát nějaký žánr, což by třeba povzbudilo některé sem píšící autory.
Kavárník (ani kafe tu nikdo neohodnotí!)


27.08.2019, 09:40
Fungují "zdola"
Podobně jako se snažíme zde: aby čtenář po přečtení volně stažitelného textu zaslal autorovi malý honorář, to funguje i u internetového časopisu Argumet. Ten vyzývá čtenáře, aby na zveřejněné konto zaslali nějakou finanční částku na režii a existenci časopisu.
Příklad: Kdyby od 1000 čtenářů získal autor 20,-Kč, byla by to suma rovnající se nejspíš slušnému honoráři od nakladatele.


24.08.2019, 04:21
Možná jsme objevili výjimečného autora.
Petr Skybský, nám poslal svůj román Karva, prokletá Karva.
Je o vraždě na jistém panství, která se stala v blíže neurčené minulosti a vrah je v podstatě od začátku znám. Výjimečnost této práce se zdá ve stylu a slohu jakým je to napsané. Pokud sem na stránky chodí nějaký znalec, třeba potvrdí.že by to mohla být naivní próza, která se u nás vyskytuje nejspíš jen sporadicky.
Kavárník


12.08.2019, 07:38
Autor Petr Skybský
Ukázka z knihy Karva,prokletá Karva.
2 . K A P I T O L A . . . N Á V Š T Ě V A
Uplynulo několik dní, kapitán Ondřej se blížil ke karvskému zámku, myslel si, že tam najde nějakou dobře placenou službu. Seskočil z koně a zabouchal na dřevěná vrata. Otevřel mu Hynek, uvědomil si, že je to kapitán a ptal se: „Co chceš, kapitáne? Odkud jsi? Ty nejsi zdejší, že?“ „Ne, hledám službu za slušný peníz. Jsem kapitán Ondřej.“ „Nejsi náhodou zběh?“ „No, jak se to vezme. Jsem kapitánem už dlouho a nezběhl jsem. Můj pán mne přestal platit, tak jsem odešel.“ Hynek se na něho podíval a podotkl: „Služebníka v zámku nepotřebujeme, máme dost sluhů a také tady moc dobře neplatí, takže být tebou, tak se vrátím anebo jdu o dům dál. S pánem bohem!“ Zavřel za ním dveře. Kapitán Ondřej jen dal hlavu dolů a pomyslil si: „Tak asi to vypadá, že musím jít o několik krajů dále. Třeba se mi poštěstí někde v dáli.“ Otočil se, naskočil na svého koně a uháněl neznámo kam. Hynek se tomu podivil a ptal se sám sebe: „Proč právě kapitán žádal službu u nás? Zajímavé.“ Přestal tomu věnovat pozornost a odkráčel do kuchyně. Ke karvskému zámku uháněl na koni pán z Landeku, za ním cválali čtyři vojáci a uvolňovali mu cestu. „Pán z Landeku přijíždí!“ Ozvala se Cornelie a začínala se upravovat. Pán z Landeku dorazil ke karvskému zámku, seskočil z koně a zabouchal pěstí do dřevěných vrat. Hynek je otevřel, uklonil se a pozdravil jej: „S uctivým poklonem vás vítám, Vaše milosti.“ „Uveď mne dál a zavolej mi tvého pána!“ „Jistě, Vaše milosti.“ Pán z Landeku vešel dovnitř, posadil se na lavici a nevrhle poručil: „Sundejte mi boty a nachystejte mi něco na jídlo! A zavolejte mi vašeho pána! Ještě dnes musím odjet! Nemám čas!“ Služka Cornelie mu vyzula boty, uvedla jej rychle do jídelny a rozkázala kuchařkám, aby nosily na stůl. „Takové služebnictvo bych chtěl mít doma. Rychle kmitá a bez odmlouvání!“ Ušklíbil se, posadil se za stůl a začínal si pochutnávat na menším jídle. Za ním přišel pán Lotyhausu a přivítal jej: „Zdravím tě, příteli. Jakou jsi měl cestu? Všechno v pořádku?“ „Máš dobré služebnictvo. Ani neodmlouvá a rychle tě obslouží. Ale k věci.“ Cornelie jen obsluhovala a poslouchala, ale pán z Landeku jí okřikl: „Tohle není pro tebe. Můžeš odejít a řekni ostatním kuchařkám, aby připravily velkou večeři a džbán vína! Upaluj!“ „Ano, Vaše milosti.“ Ozvala se Cornelie a ihned utíkala do kuchyně. Pán Lotyhausu se usmál a pravil: „Já vím, pane z Landeku, že ti dlužím třista zlatých, ale pochop mne, teď nemám moc peněz.“ „Tak jak to uděláme, pane z Lotyhausu? Já mám sice peníze, ale potřebuji více na opravu mlýnu, abych mohl ve svém kraji rozšířit pekařství. Úroda je veliká, ale mlýn je zastaralý. Potřebuji zaplatit řemeslníky, aby mohli opravit mlýn. Těch tři sta zlatých už mi dlužíš pěkně dlouho, páne z Lotyhausu.“ „Já vím, ale co by jsi řekl tomu, kdyby jsme začali opět hrát, tak jako kdysi. Minule jsem prohrál koně a les, ale teď je všechno jinak.“ „Zase chceš prohrát, pane z Lotyhausu? Nezapomínej, že když chceš hrát, tak musíš něco do toho vsadit. Co chceš vsadit do hry?“ „Mám toho hodně. Park, zámeček, stáje a ještě mám louky a lesy. Také mám i jezero.“ „A co doly, pane z Lotyhausu?“ „Ne, doly do toho nebudu plést. Jsou obživou celého mého panství, pane z Landeku. Doly z toho vynechávám.“ „Nemáš ani sto zlatých, pane z Lotyhausu?“ „Mám jen padesát zlatých, ale ty je musím podělit se služebnictvem. Vidíš, že nemám.“ „No, jak vidím, pane z Lotyhausu, tak jsi na mizině. Moc hýříš. Povečeřím a pak odjedu. O těch hrách si ještě promyslím.“ „Kam by jsi jel, pane z Landeku. Je pozdě a vlci určitě budou lovit. Přespi u mne, přece se nějak dohodneme.“ Pán z Landeku se zamračil a podotkl: „No, jak vidím, tak na pohoštění máš. Zůstanu tady přes noc a zítra vyrazím. Poruč kuchařkám, aby donesly ještě víno. Je dobré.“ Pán z Lotyhausu se usmál a zakřičel: „Cornelie, dones ještě džbán vína a mrskni s sebou!“ „Už jdu vaše Vaše milosti!“ Rychle upalovala do kuchyně, co jí nohy stačily. Služka Cornelie donesla pánům džbán vína, položila jej na stůl a rychle se vytratila. Páni začali mluvit o svých panstvích a o různých věcech. Kuchařky si vytáhly z pece bažantí pečeni a jedna vykřikla: „Holky, máme pré! Páni se baví a pijí, tak my se také pomějeme!“ Začaly si mezi sebou rozdělovat pečeni a pustily se do jídla. Hynek také přišel do kuchyně, posadil se na židli a pověděl: „Páni se bavili o dluhách a o hrách. Vypadá to, že budou opět hrát, tak jako tenkrát před léty.“ „Myslíš, že náš pán tentokrát vyhraje?“ Ptala se ho Cornelie. „To nevím, ale myslím si, že se něco chystá.“




08.08.2019, 07:54
Neumdlévající Ivo Fencl.
Naše stránky bezesporu přidržuje v aktivitě a při literárním životě spisovatel Ivo Fencl. Poslal nám zajímavou povídku pod názvem Den, kdy zabili Johna Lennona. Přejeme příjemné počtení.


07.08.2019, 06:08
Momentální stav našich stránek
Zřejmě sem na tyto stránky nedostaneme práce renomovaných autorů, které jim vycházejí především knižně. Ale ne všichni spisovatelé mají možnost vydat klasickou knihu. Velké množství textů vychází proto elektronicky. Ten autor,který chce své práce zviditelnit mezi známými je rozesílá sám, přes facebook nebo web. Těm doporučujeme, poslat je i k nám, kde se formuje veřejná elektronická knihovna. Navíc mu doporučujeme, aby někde uvedl i číslo svého konta, na které by mu poctivý a objektivní čtenář mohl poslat nějaký ten symbolický honorář.


04.08.2019, 07:11
Vloží sem nový román
Ivo Fencl avizuje nový román. Tentokrát jej tu zveřejníme i s dovětkem, který by měl mít dosah do budocího vztahu autor - čtenář. Na konci románu bude oznámeno, na jaké konto by měl uvědomělý čtenář poslat autorovi malou finanční odměnu.
Půjde v podstatě o pokus a zároveň revoluční počin, přímého kontaktu autorova díla se čtenářem, bez nákladných mezičlánků (vydavatelů, tiskařů, doručovatelů). Ten malý symbolický obolus, který autorovi zašlete,by v budoucnu mohl být velice výhodný pro obě strany. Připouštíme, že převod na konto je nepraktický. Jinou formu honoráře jsme zatím nevymysleli, ale už příští rok se má objevit na Facebooku nová digitální měna - libra, která by takové transakce usnadnila.
Kavárník


09.06.2019, 01:27
Zkuste to
Už delší dobu sem neposlal nikdo ucelenou práci, román nebo alespoň novelu, či sbírku povídek. Nevěřím, že to všechno od vás berou nakladatelé. Asi své nové dokončené práce posíláte přímo mailem či facebookem na různé adresy. Proto nevynechejte tu naší. Chtěli bychom zde vytvořit jakousi e-knihovnu, odkud by si zájemci text stáhli a na základě uvedeného čísla účtu by mohli i malou částku za přečtení autorovi dobrovolně zaplatit.
Kavárník - milos.konas@seznam.cz


04.06.2019, 11:06
Náš spolupracovník
Ivo Fencl vydává lehce provokativní sbírku veršů a povídek Idealista, romantik, kritik a Marie.


27.05.2019, 06:59
O čem momentálně píše Ivo Fencl
Na adrese http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=16626 si přečtěte jeho příspěvek Psaní jako práce a zábava.


22.05.2019, 06:01
Návrh autorům
Ti, kdož ukončí nějakou literární práci a nejsou si jisti, jak bude působit na čtenáře, by si to na těchto stránkách mohli vyzkoušet, navíc požádat zde o posouzení. Jistě by se tu našli anonymní kritici, kteří by svým názorem mohli autorovi pomoci text případně ještě vylepšit.
Kavárník


09.05.2019, 06:12
Ivo Fencl oznamuje
Ve dnech 9. až 12. května se v Praze uskuteční už 25. mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Vedle celé řady tuzemských i zahraničních hostů poprvé ve své historii představí také autory ze Střediska západočeských spisovatelů.




25.04.2019, 08:52
Blogerka Zdeňka Ortová
DAJ-LI NEBO NEDAJ-LI MI BRAMBOROVOU MEDAILI?
Právě jsem viděla výsledky hlasování o Blogera roku 2018. No, být čtvrtá v republice, to je paráda! Mám velkou radost a děkuji vám všem, kdo jste mě svým hlasem podpořili, protože to znamená, že mě čtete. A to pro mě znamená ze všeho nejvíc!!! (Ale mezi námi, taky jste mohli přemluvit ještě 81 známých, aby mi to tam taky poslali, mohla jsem být třetí) :-) :-) :-)
A já upřímně blahopřeji všem vítězkám a vítězům!!!


22.04.2019, 06:45
Střípky o Jaroslavu Foglarovi
Na stránkách spisovatele Ivo Fencla si můžete otevřít a přečíst úvahu o Jaroslavu Foglarovi nazvanou:
Foglar utiskovaný, Foglar opisující, Foglar vítězný.
Dalším textem je
Mýtus zvaný Stínadla


22.04.2019, 05:54
O asijských útocích úplně apoliticky (a coby prosťáček)
Srí Lanka zažila koordinovanou vražednou smršť, která může nechat chladným jen člověka, jenž je uvnitř mrtvý alias vypreparovaný. Nebo také rasistu, který lidi tohoto ostrova (kde žil po desetiletí v míru vynikající britský spisovatel Arthur Charles Clarke) takříkajíc „nepočítá“. To ale nejsme my. Trápíme se těmi útoky. Už proto, že nám často připadají jaksi zbytečné.
K těmto akcím je pro každého kulturního člověka nulový důvod a těžko pochopit, proč se útočníci nevěnují (a teď to přeženu) raději psaní (i kdyby brakových) povídek; to při troše přepisování totiž může dělat skoro každý. Je to terapií, přináší to katarzi, léčí to, sublimuje se tím často násilí. Nechápu, proč tito šílení vrazi anonymně vraždí lidi, kteří s jejich osobami nemají žádnou přímou souvislost! Proč si nejdou ve své zlobě po svých a jednoduše své potenciální oběti neignorují? To by přece svědčilo aspoň o pohrdání. Ale takhle?
A konečně mi po právu připadá, že vrahům toto přinese i zcela nulovou popularitu a populárně vzato se nestanou Dillingerem ani Al Caponem. Ani Bonnie Parkerovou. Lze samozřejmě pochopit, že je vlastní život strašně nudí, a to jedině asi nakonec pochopí každý z nás: spisovatel, šéf koncernu i pradlena. Ale proč exhibovat na úkor „nějakých“ lidí v kostele, které jsem předtím v životě neoslovil, neznám je, jsou mi proto de facto lhostejní a nemají pražádnou přímou souvislost s mým vlastním životem?
Jediné vysvětlení je, že si vrazi připadají jako bohové. Ale věřit, že jsem bůh, může jen blázen. Nebo idiot. Primitiv jistě také. Na omezování svobody jiného člověka přitom nemá nikdo druhý právo – a to bych také stavěl za základní premisu všude. I zde.
Nu, a ještě jedno tu schází. Smích. A bohužel i prášek smíchu. Lektvar dobré nálady. Takový, jako byl vynalezen ve (zfilmovaném) románu francouzského spisovatele René Cambona Blázen z laboratoře 4 (1967).
Možná to není náhoda, že se autor tohoto díla, který věru nepáchá atentáty, dožije 25. října již rovné stovky. A atentátům dneška se určitě nesměje, ale ani on je... Ani on je patrně nechápe.
(IF)



20.04.2019, 09:05
Ivo Fencl 55
·*Ráno 16. 4. 1964 jsem se narodil a pětapadesátiny bych raději neslavil, ale ututlat je nelze. Více než na výročí jsem se ale soustředil na setkání a hovory se synem Filipem, jemuž bude 4. 5. dvacet. Odpoledne jsem proto mířil na strahovské koleje a on mi šel naproti k autobusu 175, co jezdí přes Hřebenky. Pro jednu z jeho kytar jsme se vrátili na kolej 10, pod kterou má zkušebnu synova kapela, a přes Dejvice jeli na Florenc. Od metra je to již jen pár kroků ke kostelu ve Vítkově 13. Ještě nikdy jsem tam nebyl, ale našli jsme místo podle „našeho“ plakátu na dveřích. Ještě byl čas, i kráčeli jsme k nábřeží a k Danube House. Skvělá stavba. Už před lety jsem tudy šel, když ji budovali, a učinila na mě dojem. Chtěl jsem dojem synovi zprostředkovat a šli jsme proto podle vltavské stěny té stavby směrem k Hradčanům. Když dům končí, čekal by leckdo pravý úhel, ale úhel je neuvěřitelně ostrý a vysoký Danube tu připomíná příď Titanicu.
V předzahrádce restaurace jsme si dali po kole a pořad pražské pobočky Obce spisovatelů ČR uvedla jeho iniciátorka Olga Nytrová. Filip prosadil, že své skladby zahraje úvodem, a sám je komentoval. Z hostů jmenujme Honzu Kovanice, manžele Soukupovi (tj. Ivana Fontanu s chotí) a manžele Polákovi. Při předčítání jsem se soustředil na sborníky, které jsme udělali s Němci, a následnou besedu otevřel bezelstně sugestivní otázkou synovi. „Poskytl jsem ti v dětství aspoň částečné literární vzdělání a mělo smysl, že jsem ti předčítal i v momentech, kdy jsi hrál hry na počítači?“
Dočkal jsem se v to úterý i všeobecně zdvižených sklenic, písně Živijó a také její nábožnější družky. Syn šel dřív, načež se naň strhla chvála, což mě pochopitelně těšilo. Olga mi věnovala své CD a domluvil jsem se s ní, že se budu snažit přijít na Letnice, kde taky ona bude vystupovat. Dostal jsem v Karlíně spoustu knih s věnováním a do metra na Florenc mě doprovodil skvělý Jan Kovanic.


14.04.2019, 05:35
Rozhodnutí
Protože do naší kavárny už téměž nikdo nechodí, rozhodli jsme se pro povzbuzení alespoň nabízet nějaké novinky ze zázemí českého literárního a kulturního dění.


14.04.2019, 05:27
Novinky od Ivo Fencla
Miroslava Němcová ztělesňuje všechny problémy pražské kavárny. Velké dítě, nebrzděná střela, a úplně mimo realitu, rozebírá spisovatel Fencl
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Miroslava-Nemcova-ztelesnuje-vsechny-problemy-prazske-kavarny-Velke-dite-nebrzdena